Proč má otandžóbi omedetó na začátku O?

Není to tak, dávno, co jsem měla narozeniny, a to mě inspirovalo podívat se, jak je to s přáním お誕生日おめでとう (otandžóbi omedetó). Proč má na začátku O?

Nejdřív jsem chtěla jenom napsat: Ve zdvořilé japonštině se před podstatná jména, přídavná jména a příslovce přidává O pro vyjádření úcty („ctěný/váš“) k druhé nebo ke třetí osobě nebo pro kultivovanější vyznění celé věty. Ale to by bylo až moc velké zjednodušení. Tak to vezmeme víc od podlahy.

Přidávat ke slovům se totiž může O- nebo GO-, zapsat ho lze i kandži 御, které má japonské čtení O, sino-japonské čtení GO.

Základní pravidlo tak je, že O se přidává před původní japonská slova (ta, co se většinou píšou jedním kandži) a GO- se přidává před sino-japonská slova. To jsou ta, která jsou většinou složená z víc kandži a čtou se tak, že připomínají stejná slova v čínštině nebo korejštině.

Před přejatá katakanová slova se obvykle žádné O- a GO- nepřidává, ale občas lze v mluvě žen narazit na slova jako おトイレ(otoire) a おビール (obíru). Tedy na přejatá slova s předponou O.

Pokud jste dočetli až sem a říkáte si: „Ale slovo 誕生 (tandžó) je přece sino-japonské slovo. Ty nám lžeš!“

Nelžu prosím. Existují totiž sino-japonská slova, kde by se podle základního pravidla mělo přidat GO, ale většinou jsou to tak běžná slova, že se k nim začalo v běžné řeči přidávat O. Dva typické příklady jsou právě: お誕生日 (otandžóbi) jako vaše/ctěné narozeniny a お元気 (ogenki) jako vaše/ctěné dobré zdraví.

Možná teď uvažujete, jak je to s dalším O v přání お誕生日おめでとう (otandžóbi omedetó). Pokud vás napadlo, že se i u slova おめでとう (omedetó) jedná vylepšení zdvořilosti pomocí O, máte pravdu. Vycházíme totiž z přídavného jména めだたい (medetai), které znamená „šťastný, příznivý“. Jak a proč se z „medetai“ stalo „medetó“ si ale necháme na jindy.